KAPITOLA ČTVRTÁ

Riley se posadila u stolu v kuchyni, naproti veliteli Hintzovi. Velitel na ni chvíli jen zíral, držel svou tužku nad poznámkovým blokem. Riley přemýšlela, jestli by neměla něco říct.

Vzhlédla a uviděla, že důstojnice Frisbieová se umístila k jedné straně a opřela se o pult. Žena měla na tváři dosti kyselý výraz, jako by z pohovorů nebyla příliš nadšená. Riley se zamýšlela, zda byla Frisbieová otrávená z reakce dívek nebo ze způsobu, jakým se její velitel vyptával.

Nakonec velitel řekl, "Nejprve ze všeho, zadala vám oběť příčinu myslet si, že se obává o své bezpečí?"

Riley byla tím slovem šokována ...

Oběť.

Proč ji nemohl oslovit jednoduše jako Rheu?

Ale musela odpovědět na jeho otázku.

Její mysl se vracela zpátky k posledním konverzacím, ale vzpomněla si jen na neškodné diskuse jako tu, kterou ona a Trudy a Rhea vedly večer o tom, zda bere Riley prášky.

"Ne," řekla Riley.

"Přál jí někdo něco zlého? Byl na ni někdo poslední dobou naštvaný?"

Ona samotná myšlenka připadala Riley divná. Rhea byla – bývala – tak příjemná a přívětivá, že Riley nechápala, že by na ni mohl být někdo naštvaný déle než pár minut.

Ale přemýšlela dál ...

Nevšimla jsem si třeba nějakých indícií?

A řekly ostatní dívky Hintzovi něco, co Riley sama nevěděla?

"Ne," řekla Riley. "Vycházela téměř se všemi – co vím."

Hintz se na okamžik odmlčel.

Pak řekl, "Povězte nám, co se stalo, když jste vy a vaše přítelkyně dorazily do Kentaurova doupěte."

Riley zachvátil příval pocitů – Rhea a Trudy ji fyzicky tlačily skrz dveře do husté mlhy cigaretového kouře a ohlušující hudby ...

Má tohle všechno zapotřebí?

Ne, Hintz chtěla jistě slyšet holá fakta.

Řekla, "Cassie, Heather a Gina mířily přímo k baru. Trudy chtěla, abych s ní a Rheou tančila."

Hintz si prohlížel poznámky, které měl od ostatních dívek, které mu samozřejmě řekly o Rileyně počínání, včetně skutečnosti, že Riley je opustila a šla dolů.

"Ale netančila jste s nimi," řekl.

"Ne," řekla Riley.

"Proč ne?"

Riley byla překvapená. Proč by na její neochotě tančit mělo záležet?

Pak si všimla, že na ni důstojnice Frisbieová soucitně hledí a kroutí hlavou. Nyní bylo jasné, že si žena myslela, že Hintz je trochu debil, ale opravdu nebylo nic, co by s tím mohla udělat.

Riley řekla pomalu a opatrně, "Já jen... no, nebyla jsem zrovna společensky naladěná. Snažila jsem se studovat a Rhea a Trudy mě tam víceméně odtáhly. Tak jsem si koupila sklenku vína a zamířila dolů."

"Sama?" Hintz se zeptal.

"Ano, sama. Sedla jsem si do boxu sama."

Hintz si prolistoval své poznámky.

"Takže jste nemluvila s nikým jiným, když jste byla v Kentaurově doupěti?"

Riley se na okamžik zamyslela a pak řekla, "Dobře, Harry Rampling přišel k mému stolu ..."

Hintz se při zmínce Harryho jména trochu usmál. Riley si uvědomila, že stejně jako většina komunity si i velitel asi myslel hodně o školním zadákovi.

Zeptal se, "Posadil se s vámi?"

"Ne," řekla Riley. "Setřásla jsem ho."

Hintz se nesouhlasně zamračil, očividně naštvaný, že má vůbec nějaká holka tak špatný úsudek, že zamítne pravého hrdinu jakým je Harry Rampling. Riley se začínala cítit trochu podrážděně. Proč se o její vkus Hintz vůbec zajímal? Co to mělo společného s tím, co se stalo s Rheou?

Hintz se zeptal, "Mluvila jste s někým jiným?"

Riley polkla.

Ano, mluvila s někým jiným.

Ale dostane toho kluka do průšvihu, když o něm bude mluvit?

Řekla, "Um ... do boxu za mnou přišel student práv. Sedl si ke mně a chvíli jsme si povídali."

"A co pak?" Zeptal se Hintz.

Riley pokrčila rameny.

"Řekl, že se musí učit a odešel."

Hintz si zaznamenával nějaké poznámky.

"Jak se jmenoval?" zeptal se.

Riley řekla, "Hele, já nechápu, proč je tak důležitý. Byl to jen další člověk v Kentaurově doupěti. Neexistuje žádný důvod si myslet – "

"Odpovězte na mou otázku."

Riley polkla a řekla, "Ryan Paige."

"Už jste se s ním setkala?"

"Ne."

"Víte, kde bydlí?"

"Ne."

Riley byla v ten okamžik ráda, že se Ryanovi podařilo zůstat tak tajemný, aniž by prozradil svou adresu nebo telefonní číslo. Neviděla žádný důvod, proč by měla odpovídat na všechny otázky o něm a určitě ho nechtěla dostat do potíží. Zdálo se téměř trochu hloupé, že na ni Hintz naléhal. A Riley poznala, podle toho jak důstojnice Frisbieová obracela oči v sloup, že to cítí stejně.

Hintz poklepal gumou na tužce o stůl a zeptal se, "Viděla jste Rheu Thorsonovou v Kentaurově doupěti s někým konkrétním? Mám na mysli kromě přátel, se kterými jste byla?"

Riley se začínala cítit více frustrovaně než nervózně.

Cožpak Hintz nerozuměl ničemu, co mu řekla?

"Ne," řekla. "Jak jsem řekla, odešla jsem sama. Rheu jsem potom vůbec neviděla."

Hintz neustále ťukal gumou a hleděl na své poznámky.

Zeptal se, "Znamená pro vás něco jméno Rory Burdon?"

Riley se rychle zamyslela.

Rory ...

Ano, křestní jméno jí bylo povědomé.

Řekla, "Myslím, že se o něj Rhea trochu zajímala. Viděla jsem ji s ním párkrát v Kentaurově doupěti tančit."

"Ale ne dnes v noci?"

Riley potlačila povzdech. Chtěla říci ...

Kolikrát vám musím říkat, že jsem Rheu potom, co jsem se tam dostala, vůbec neviděla?

Místo toho jednoduše řekla, "Ne".

Došlo jí, že tam musel Rory v noci také být, a že ostatní dívky řekly Hintzovi, že s ním Rheu viděly.

"Co o něm víte?" Zeptal se Hintz.

Riley se odmlčela. To málo co věděla se jí zdálo příliš triviální, než aby o tom mluvila. Rory byl vysoký, hubený, neohrabaný kluk se silnými brýlemi a všechny dívky, s výjimkou Riley, Rheu škádlily za to, že se o něj zajímá.

Řekla, "Ne moc, kromě toho, že žije někde mimo kampus."

Uvědomila si, že Hintz na ni znovu jen zíral jako by čekal, že mu řekne něco víc.

Považuje ji Hintz za podezřelou? říkala si.

Riley si byla jistá, že velitel je úplně mimo mísu, pokud podezřívá Roryho. Ten kluk jí připadal plachý a jemný, ani v nejmenším agresivní.

Chystala se to Hintzovi říci, ale velitel policie se podíval na papíry před ním a pokračoval se svými otázkami.

"Kdy jste odešla z Kentaurova doupěte?" zeptal se.

Riley čas odhadla jak nejlépe uměla – bylo už docela pozdě.

Hintz poté řekl, "Viděla jste před odchodem některého z vašich přátel?"

Riley si vzpomněla na dívky, jak se potácely dolů po schodech, a jak Trudy nesla džbán piva, když se zeptala ...

"Hej, Riley! Kdo byl ten roztomilý chlap?"

Riley řekla, "Trudy a Heather a Gina a Cassie přišly dolů. Řekly, že Rhea už odešla. A pak jsem odešla i já."

Jak si Hintz psal poznámky, Rileyna hlava se začala plnit jejími vlastními otázkami. Vzpomněla si, jak se ptala, kde je Rhea a Trudy řekla ...

"Já nevím. Kde je Rhea?"

... a pak Heather řekla ...

"Rhea se vrátila do svého pokoje."

Riley přemýšlela – co Heather nebo některá z ostatních dívek věděla o odchodu Rhey?

Věděly, zda opustila Kentaurovo doupě o samotě, nebo ne?

A co o tom vyprávěly Hintzovi?

Riley si přála, aby se mohla zeptat, ale věděla, že nesmí.

"Odešla jste z baru sama?" Zeptal se Hintz.

"Ano," řekla Riley.

"A šla jste celou cestu zpět na kolej sama?"

"Jo."

Hintz se zamračil, když se na ni díval.

"Jste si jistá, že to bylo chytré? Škola nabízí eskort servis pro noční pohyb po kampusu. Proč jste si ho nezavolala?"

Riley polkla. Zdálo se jí, že to je první opravdu dobrá otázka, kterou Hintz doposud položil.

Řekla, "Myslím, že jsem se při pohybu po kampusu v noci cítila vždy bezpečně. Ale teď ..."

Její hlas utichl.

Teď je všechno úplně jinak, pomyslela si.

Hintz se opět zamračil.

"No, doufám, že v budoucnu použijete lepší úsudek. Zejména když jste příliš mnoho vypila."

Riley vykulila oči.

"Měla jsem jen jednu skleničku vína," řekla.

Hintz se na ni mžouravě zadíval. Z jeho výrazu bylo patrné, že si myslí, že lže. Ostatní dívky se musely přiznat, že hodně pily a on předpokládal, že Riley pila stejně jako ony.

Nesnášela jeho postoj, ale rychle se přesvědčila, že ať už si o ní Hintz myslí cokoli, na tom teď nezáleží. Bylo by od ní hloupé a malicherné, kdyby se kvůli tomu naštvala.

Hintz si dál dělal poznámky a řekl, "To bude teď vše – prozatím. Musíte dodržovat stejná pravidla jako všichni ostatní na koleji. Dnes zůstaňte ve svém pokoji. Neplánujte opuštění kampusu, dokud nedostanete jinou informaci. Možná vám brzy budeme chtít položit další otázky."

Riley byla tak trochu zaskočená.

A to je všechno? říkala si.

Byl rozhovor opravdu u konce?

Protože ona měla ještě otázky, i když Hintz už ne.

Jedna otázka jí zejména vytanula na mysli od chvíle, kdy se objevila Rheino. Vzpomněla si, že vstoupila do Rheiny spoře osvětlené místnosti a spatřila její podříznutý krk a oči dokořán – ale nezastavila se, aby se podívala na její tělo opravdu zblízka.

Přerývaně řekla Hintzovi ...

"Mohl byste mi říct ... víte ..."

Náhle si uvědomila, jak těžké bude onu otázku položit.

Pokračovala, "Než zemřela ... předtím, než byla zabita ... byla Rhea ...?"

Nedokázala se přinutit to slovo vyslovit ...

Znásilněna.

A z Hintzova prázdného výrazu Riley viděla, že opravdu nemůže přijít, na co se chce zeptat.

Naštěstí ale důstojnice Frisbieová porozuměla.

Řekla, "Nemohu to říci s jistotou – koroner je stále na cestě sem. Ale já si nemyslím, že byla sexuálně napadena. Zdálo se mi, že její šaty nebyly během útoku narušeny."

Riley dýchala o něco snadněji a pohlédla na Frisbieovou s tichou vděčností.

Ta mírně přikývla a Riley odešla do kuchyně.

Jak Riley vyšla ze společenské místnosti, zjistila, že opět přemýšlí, co ostatní dívky řekly Hintzovi – například, zda Rhea opustila bar sama nebo ne. Věděly něco o tom, co se Rhee stalo, co Riley nevěděla? Konec konců s ní byly dokud se nerozhodla odejít.

Jak Riley šla po chodbě, viděla, že před dveřmi do Rheina pokoje stojí pár poldů z kampusu. Dveře byly nyní zalepeny páskou místa činu. Otřásla se při pomyšlení, že Rheino tělo tam stále je a čeká na příjezd patologa. Riley přišlo těžké si představit, že by v té místnosti ještě někdy někdo spal – ale jistě nezůstane prázdný navždy.

Riley otevřela dveře do svého pokoje, ve kterém byla tma, kromě paprsku světla, který prostupoval z chodby. Viděla, jak se Trudy otočila v posteli čelem ke zdi.

Je stále vzhůru, pomyslela si Riley.

Možná by si teď mohly promluvit a Riley by mohla získat odpovědi na své otázky.

Riley zavřela dveře, posadila se na svou postel a řekla, "Trudy, chtěla jsem se zeptat, jestli bychom si mohly promluvit o našich rozhovorech."

Stále čelem ke zdi Trudy odpověděla ...

"Nemáme o tom mluvit."

Riley byla udivena ostrým, ledovým tónem Trudyna hlasu.

"Trudy, já si nemyslím, že je to pravda, alespoň teď už ne. Hintz mi nic takového neřekl."

"Běž spát," řekla Trudy.

Trudyna slova Riley bolestně bodla. A náhle Riley poprvé pocítila slzy v očích a z krku se jí dral vzlyk.

Už tak bylo zlé, že Rhea byla brutálně zavražděna.

Teď na ni byla její nejlepší přítelkyně naštvaná.

Riley zalezla pod deku. Jak jí začalo něco docházet, rozkutálely se jí po tváři slzy ...

Její život se navždy změnil.

Ani si ještě nedokázala představit, jak.